Tohle je 10 nejkrásnějších hradů a zámků v Čechách

1. Zámek Hluboká nad Vltavou: Pohádkový klenot jižních Čech

Oficiální stránka zámku: www.zamek-hluboka.cz

Otevírací doba: otevřeno celoročně (v zimě zkrácený režim)

Vstupné: podle typu trasy, cca 100–360 Kč

V jižních Čechách, nedaleko Českých Budějovic, se rozprostírá jeden z nejobdivovanějších zámků České republiky – Hluboká nad Vltavou. Působí, jako by sem byl přenesen přímo z anglického venkova – a není to náhoda. Jeho dnešní podoba z 19. století byla inspirována britským hradem Windsor, podle kterého si jej nechal přestavět knížecí rod Schwarzenbergů.

Zámek stojí na místě původního královského hradu ze 13. století. Po staletích změn a přestaveb se v 19. století zrodila dnešní novogotická perla – s věžemi, cimbuřím a rozlehlým anglickým parkem, který z něj činí jeden z nejromantičtějších výletních cílů v Česku.

Návštěvníci si zde mohou projít několik prohlídkových tras – od bohatě zdobených reprezentačních sálů, přes soukromé apartmány posledních členů rodu, až po autentickou zámeckou kuchyni s původním vybavením. Zážitek nabízí i výstup na 52 metrů vysokou věž se 245 schody, odkud se otevírá výhled na Vltavu a okolní lesy.

Prohlídky jsou tematicky rozdělené – nechybí luxusně zařízené místnosti se sbírkami obrazů, stříbra, porcelánu a knih (více než 10 000 titulů), apartmány se zachovalým nábytkem podle dobových inventářů, ani unikátní sbírka loveckých trofejí. Hlavním motivem, který se prolíná několika trasami, je totiž šlechtický způsob života, ve kterém hrál myslivecký styl významnou roli.

Zámek je přístupný po celý rok, v zimě je otevřen speciální temperovaný okruh v prostorách bývalých apartmánů. Kromě prohlídek v češtině jsou k dispozici i varianty pro osoby se zrakovým, sluchovým či pohybovým omezením.

Zajímavost: Název „Hluboká“ je dodnes předmětem diskusí. Jedni tvrdí, že pochází z hlubokých lesů, jiní věří, že odkazuje na polohu nad hlubokým údolím Vltavy. A někteří dokonce připisují název hluboké studni přímo v areálu – údajně měří až 125 metrů.

Zámek Hluboká není jen krásnou stavbou, ale také symbolem aristokratické elegance, architektonické promyšlenosti a lásky k detailu. Není divu, že je považován za nejkrásnější zámek v Česku. Kdo jej navštíví, ten to jistě potvrdí 🙂.

2. Karlštejn: Hrad, který měl střežit největší poklady Svaté říše římské

Oficiální stránka hradu: www.hrad-karlstejn.cz

Otevírací doba: celoročně (některé okruhy pouze v sezóně)

Vstupné: podle zvoleného okruhu

Na strmém skalnatém výběžku nad obcí Karlštejn, jen kousek od řeky Berounky, se tyčí monumentální hrad, který už po staletí budí respekt i obdiv. Nechal jej postavit sám Karel IV. jako své útočiště, místo rozjímání a zároveň jako trezor pro ty nejcennější poklady své říše.

Karlštejn vznikl v roce 1348 a od samého počátku měl zcela výjimečné postavení. Nebyl pouze panovnickým sídlem, ale především duchovním a symbolickým centrem moci. Střežil korunovační klenoty Svaté říše římské, české královské koruny, relikvie svatých i významné státní dokumenty. Karel IV. zde nechal vybudovat kapli sv. Kříže, kterou zdobí polodrahokamy a unikátní soubor 129 portrétů světců od Mistra Theodorika – jde o největší galerii svého druhu na světě.

Hrad je vystavěn stupňovitě, což není jen architektonické řešení – odráží to hierarchii významu jednotlivých částí. Na nejvyšší úrovni stojí Velká věž, níže císařský palác, Mariánská věž, Studniční věž a předhradí. Každý z těchto prostorů byl samostatně opevněn. Karlštejn tak byl ve středověku prakticky nedobytný. Důkazem je i neúspěšné husitské obléhání v roce 1422, během kterého se obránci ubránili i navzdory „biologickým útokům“ sudy s fekáliemi či zkaženým masem.

Po smrti Karla IV. se hrad postupně vylidnil. Králové jej přestali využívat jako sídlo a Karlštejn začal chátrat. Renesanční přestavba v 16. století mu sice přinesla nový život, ale zároveň ztratil část svého gotického rázu. Ten se snažil obnovit až architekt Josef Mocker v 19. století – kontroverzně, ale s respektem k původnímu stylu.

Dnes je Karlštejn národní kulturní památkou a patří mezi nejnavštěvovanější české hrady. Návštěvnické trasy vás zavedou do reprezentačních síní, císařských apartmánů, kostela Panny Marie s výjevy ze života Karla IV., do hradní pokladnice i k hluboké studni. Návštěva kaple sv. Kříže je možná pouze ve speciálním režimu a po předchozí rezervaci – jedná se totiž o mimořádně cenný a citlivý prostor.

Zajímavost: Pověst o tom, že ženy měly na Karlštejn zakázaný vstup, je výmyslem básníka Jaroslava Vrchlického. Ve skutečnosti platil zákaz pouze pro nejvyšší věž, jako výraz úcty k posvátnému místu. Dnes je však hrad otevřen všem návštěvníkům, včetně romantiků, milovníků historie i fanoušků legendárního filmu Noc na Karlštejně.

3. Zámek Lednice: Klenot Moravy zapsaný na seznamu UNESCO

Oficiální stránka zámku: https://www.zamek-lednice.cz

Otevírací doba: duben–říjen: denně kromě pondělí (9:00–16:00 až 17:00 dle měsíce), listopad–březen: jen víkendy nebo předem objednané skupiny

Vstupné: 160–300 Kč, snížené vstupné pro děti, studenty a seniory

Na jihu Moravy, jen pár kilometrů od Valtic, se tyčí jeden z nejokázalejších zámků střední Evropy – Lednice. Toto novogotické sídlo, obklopené romantickým parkem s rybníky a pavilony, nebylo jen letním útočištěm šlechty, ale také místem, kde se psaly dějiny aristokratického stylu života.

Zámek je součástí Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsán na seznamu UNESCO. Panství po staletí spravoval mocný rod Lichtenštejnů, a to nepřetržitě od roku 1322. Nejvýraznější podobu vtiskl Lednici kníže Alois II. v polovině 19. století, když zámek proměnil v reprezentační letní sídlo v duchu anglické novogotiky.

Původně zde stála středověká tvrz, později renesanční a barokní zámek – na jeho podobě se podíleli i velikáni jako Johann Bernard Fischer z Erlachu. Právě pseudogotická přestavba proměnila Lednici v pompézní klenot, kde se konaly velkolepé bály, plesy a setkání šlechtické smetánky.

Návštěvníci si dnes mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů:

• V přízemí se nacházejí reprezentační sály s bohatě vyřezávanými stropy, kazetovým obložením a luxusním vybavením.
• První patro bylo vyhrazeno pro soukromé apartmány knížecí rodiny.
• Druhé patro nabízí pohled do dětských pokojů princů a princezen nebo Muzeum loutek Milana Knížáka.
• Technické trasy vás zavedou do zázemí z 19. a 20. století, včetně barokní krápníkové jeskyně Grotta.

Zámek však není jen o interiérech. Jeho francouzská zahrada a rozlehlý anglický park (téměř 200 hektarů!) jsou samy o sobě uměleckým dílem. V parku narazíte na romantické stavby jako Minaret (sloužící i jako vyhlídka), Janův hrad, Chrám Tří grácií, Apollonův chrám nebo Hraniční zámeček.

O park dnes pečují odborníci z Mendelovy univerzity, kteří během sezóny pořádají komentované procházky. Navštívit můžete i palmový skleník, Zednářskou zahradu nebo výstavy v původní jízdárně.

Zajímavost: Lednice je ukázkou toho, jak šlechta dokázala propojit luxus, funkčnost a estetiku do harmonického celku. Dětské pokoje, reprezentační sály, technické zázemí i exteriéry byly navrženy se stejnou dávkou vkusu. Není divu, že se sem většina návštěvníků ráda vrací – zámek a jeho okolí totiž za jediný den jen tak neprojdete.

4. Pražský hrad: Největší hradní komplex na světě

Oficiální stránka: www.hrad.cz

Otevírací doba: areál: denně 6:00–22:00, návštěvnické objekty: duben–říjen 9:00–17:00, listopad–březen 9:00–16:00

Vstupné: od 250 Kč (dle zvoleného okruhu, k dispozici jsou slevy i rodinné vstupné)

Jen málokteré místo v Evropě má takový historický a symbolický význam jako Pražský hrad. Monumentální komplex rozkládající se na více než 70 000 m² je podle Guinnessovy knihy rekordů největším hradním areálem na světě a zároveň jednou z nejvýznamnějších památek České republiky.

Hrad založil již kolem roku 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců, ale jeho dnešní podoba je výsledkem více než tisíciletého architektonického vývoje. Návštěvník zde uvidí všechny významné slohy – od románských pozůstatků přes gotiku a baroko až po zásahy modernistů, jako byl Josip Plečnik v době První republiky.

Hlavní dominantou je bezesporu Katedrála sv. Víta, kde byli korunováni čeští králové a kde spočívají světci, panovníci i významné osobnosti českých dějin. Interiéry jako Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří nebo Zlatá ulička s legendární Daliborkou nabízejí pohled do každodenního života i reprezentativního lesku bývalé monarchie.

Areál se skládá z několika nádvoří, palácových budov, kostelů, věží, výstavních síní a rozsáhlých královských zahrad. V letních měsících jsou oblíbené zejména procházky Jelením příkopem nebo k Letohrádku královny Anny – renesančnímu klenotu s výhledem na město.

Na Hradě sídlí od roku 1918 prezident republiky, přesto je veřejnosti přístupná většina areálu. Pro ty, kteří chtějí zažít atmosféru bez davů, jsou k dispozici speciální ranní nebo večerní prohlídky, během nichž se dostanete i do částí běžně nepřístupných.

Zajímavost: Známé je i slavnostní střídání Hradní stráže s fanfárami, které probíhá denně ve 12:00 na prvním nádvoří. Každou celou hodinu od 7:00 do 20:00 pak probíhá tišší střídání u jednotlivých stanovišť.

5. Zámek Český Krumlov: Renesanční perla nad Vltavou

Oficiální stránka zámku: www.zamek-ceskykrumlov.cz

Otevírací doba: duben–říjen, denně kromě pondělí

Vstupné: podle zvolené trasy, cca 100–300 Kč

V srdci jižních Čech se rozkládá jeden z nejpůsobivějších zámeckých areálů Evropy – zámek Český Krumlov. Spolu s historickým centrem města je zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO a dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším památkám v Česku. Svou rozlohou a zachovalostí náleží k největším hradním a zámeckým komplexům ve střední Evropě – tvoří jej celkem 41 budov a paláců.

Původně gotický hrad založili páni z Krumlova ještě před rokem 1250. Později se stal sídlem Rožmberků, Eggenbergů a nakonec také knížecího rodu Schwarzenbergů, kteří z něj postupně vybudovali okázalou renesanční a barokní rezidenci. Každý z těchto šlechtických rodů zanechal na zámku svou stopu a i díky tomu je dnešní podoba Krumlova živou kronikou šlechtického života od 13. do 19. století.

Dominantou areálu je pestře zdobená zámecká věž, kterou Karel Čapek výstižně nazval „nejvěžovatější ze všech věží“. Výhled z ní na historické centrum města a meandrující Vltavu je opravdu nezapomenutelný. Dalším ikonickým prvkem je Plášťový most – monumentální kamenný most s arkádami, který propojuje jednotlivé části zámku napříč strží.

Za pozornost rozhodně stojí také barokní zámecké divadlo, jedno z nejzachovalejších svého druhu na světě. Nabízí původní orchestřiště, jevištní techniku, kulisy i kostýmy z 18. století – unikát, který jinde neuvidíte. V areálu zámku se dále nachází hradní muzeum, letohrádek Bellarie, renesanční i rokokové interiéry, rozlehlé zahrady s fontánou a dokonce i knížecí konírna s originálním korunovačním kočárem císařovny Marie Terezie.

Ačkoliv v hlavní sezóně bývá město plné turistů, Český Krumlov má své kouzlo i mimo ni, kdy si můžete historické uličky a zákoutí vychutnat v klidu a bez davů. Celoročně je přístupná část zámeckého areálu, hradní muzeum a vyhlídková věž. Zbylé prohlídkové trasy jsou otevřené zpravidla od května do října.

Zajímavost: Ke krumlovskému zámku neodmyslitelně patří také medvědi. V tzv. Medvědím příkopu se chovají už od 16. století. Jde o tradici, která přetrvala staletí a dnes patří k nejoblíbenějším atrakcím, zejména pro děti.

6. Hrad Loket: královské sídlo na skále nad Ohří

Oficiální stránka: www.hradloket.cz

Otevírací doba: duben–červen a září–říjen: denně 9:00–17:00, červenec–srpen: denně 9:00–18:30, listopad–březen: denně 9:00–16:00

Vstupné (s tištěným průvodcem): dospělí 125 Kč, děti/studenti/senioři 105 Kč, rodinné vstupné 380 Kč

Vstupné (s průvodcem): dospělí 175 Kč, děti/studenti/senioři 140 Kč, rodinné vstupné 440 Kč

Na skalnatém ostrohu nad řekou Ohří se tyčí středověký hrad Loket, jedna z nejimpozantnějších pevností v západních Čechách. Přesné datum jeho založení není známo, ale archeologické nálezy naznačují vznik ve druhé polovině 12. století, pravděpodobně za vlády krále Vladislava II. Už ve 13. století se hrad stal strategickým i panovnickým centrem a jeho význam si záhy uvědomili i Přemyslovci.

Hrad Loket je dodnes dominantou stejnojmenného města a návštěvníkům nabízí autentickou atmosféru středověké pevnosti. Vyhlídka z 26 metrů vysoké věže odhaluje krásné panorama města Loket – s barokním morovým sloupem na náměstí, historickými měšťanskými domy i pozůstatky městského opevnění.

Hradní expozice na Lokti patří k nejbohatším v Česku. Najdete zde původní vězení se stálou výstavou útrpného práva, sbírku středověkých zbraní, dochované fresky, porcelán, lovecké trofeje i nejmenší rotundu v celé republice. Velkou atrakcí jsou také zachovalé prostory bývalého markrabství a východního křídla, které dnes slouží jako dějiště kulturních akcí, koncertů nebo svatebních hostin.

Jedinečností hradu Loket je meteorit známý jako „Černý kámen“. Podle legendy dopadl přímo na nádvoří kolem roku 1400. Původně vážil přes 100 kg, později byl rozřezán pro vědecké účely. Dnes si jeho patnáctikilový fragment můžete prohlédnout přímo v hradní expozici.

Zajímavost: Hrad Loket se objevil ve filmu Muž se železnou maskou z roku 1998. Autentická architektura a dobová atmosféra z něj udělaly ideální kulisu pro natáčení scén z Bastily – slavného francouzského vězení z románu Alexandra Dumase.

7. Zámek uprostřed rybníka – pohádková Červená Lhota

Oficiální stránka zámku: www.zamek-cervenalhota.cz

Otevírací doba: květen–červen, září: út–ne 9:00–16:00, červenec–srpen: út–ne 9:00–17:00

Vstupné: základní 200 Kč, zlevněné 160 Kč, děti do 6 let zdarma (poslední vstup 60 minut před zavřením)

Zámek Červená Lhota, jeden z nejfotogeničtějších a nejromantičtějších zámků v Česku, leží na skalnatém ostrově uprostřed rybníka v jižních Čechách, nedaleko Jindřichova Hradce. Jeho typická červená fasáda se zrcadlí ve vodní hladině a vytváří nezapomenutelný obraz, který znají tisíce návštěvníků i z filmových pohádek jako Zlatovláska či Princezna na hrášku. K zámku vede kamenný most, jenž nahradil původní padací.

Původní gotická tvrz zde pravděpodobně vznikla už ve 14. století. V 16. století ji rytíři Kábové z Rybňan přestavěli na pohodlný renesanční zámek, který získal charakteristický čtvercový půdorys se čtyřmi křídly okolo nádvoří. Právě za jejich vlády pravděpodobně vznikl i název Červená Lhota, odkazující na tehdy novou barevnou úpravu fasády.

Zámek později přešel do rukou Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, který jej v 17. století barokně přestavěl. Po jeho smrti se majitelé střídali, až se roku 1835 dostal do držení knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein, která jej vlastnila až do roku 1945. Právě v této době prošla Červená Lhota romantickou neorenesanční přestavbou, která jí vtiskla dnešní podobu.

Po druhé světové válce byl zámek konfiskován a v roce 1949 zpřístupněn veřejnosti. Interiéry byly postupně upraveny do podoby, jakou měly v první polovině 20. století. Návštěvníci si dnes mohou prohlédnout zařízené pokoje, podkrovní prostory i sklepení vytesané do skály.

K nezapomenutelným zážitkům patří také možnost půjčit si loďku a prohlédnout si zámek z hladiny rybníka. Kolem vody vede pěší stezka, ze které se otevírají různorodé pohledy na tento pohádkový zámek.

Zajímavost: Zámek Červená Lhota drží prvenství v počtu pohádek, které se zde natáčely. Díky své romantické scenérii a izolované poloze se stal ideálním filmovým místem. Kromě pohádek se zde točily i scény ze známého seriálu Pan Tau.

8. Hrad Křivoklát: Středověká pevnost s tajuplnou minulostí uprostřed lesů

Oficiální stránky hradu: www.hrad-krivoklat.cz

Otevírací doba: duben–říjen denně kromě pondělí (podle sezóny 9:00–17:00)

Vstupné: základní cca 220 Kč, snížené 180 Kč, děti do 6 let zdarma

Uprostřed hlubokých lesů Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko se tyčí jeden z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů – Křivoklát. Jeho historie sahá až do 12. století, kdy zde stávala lovecká stanice Přemyslovců. Postupně se proměnila v kamennou pevnost, kterou ve 13. století přestavěl Přemysl Otakar II. a povýšil ji na reprezentační královské sídlo.

Hrad byl v průběhu staletí několikrát zasažen ničivými požáry, ale vždy se dočkal obnovy. Nejzásadnější přestavba přišla v období pozdní gotiky za vlády Vladislava II. Jagellonského, kdy Křivoklát získal svou dnešní podobu. Hrad sloužil také jako obávané státní vězení – své roky zde strávil například magistr Edward Kelley nebo mladý Karel IV.

Dnes si návštěvníci mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů – od expozice středověkého vězení a rytířských sálů, přes sbírky zbraní a loveckých trofejí, až po nádhernou knihovnu Fürstenbergů s více než 50 000 vzácnými svazky. Nezapomenutelným zážitkem je i výstup na Velkou věž, odkud se otevírá výhled na malebnou krajinu Křivoklátska.

Okolí hradu je protkáno značenými turistickými i cyklistickými trasami, které vás zavedou k těm nejkrásnějším vyhlídkám i do klidných zákoutí CHKO Křivoklátsko. Křivoklát je oblíbeným místem také pro filmaře – natáčely se tu pohádky, historické snímky i vybrané scény z legendárního muzikálu Noc na Karlštejně.

Zajímavost: Na Křivoklátě se pravidelně konají kulturní akce, například řezbářské sympozium Křivořezání, kde můžete sledovat umělce přímo při práci – jak z kusů dřeva vznikají sochy a reliéfy přímo před zraky návštěvníků.

9. Hrad Bouzov: Pohádková dominanta Moravy s habsburskou pečetí

Oficiální stránka hradu: www.hrad-bouzov.cz

Otevírací doba: březen–říjen: út–ne 9:00–17:00, listopad–únor: so–ne 9:00–15:00

Vstupné: dle trasy, cca 200–350 Kč, děti do 6 let zdarma

Na kopci nad obcí Bouzov, v malebné krajině mezi Litovlí a Mohelnicí, se tyčí jeden z nejromantičtějších hradů v České republice. Ačkoli působí jako typická středověká pevnost, jeho současná podoba je výsledkem rozsáhlé přestavby na přelomu 19. a 20. století. Dnes patří Bouzov k nejoblíbenějším cílům turistů i filmařů – natáčely se zde například pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Princezna Fantaghiro.

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století a prvním známým majitelem byl Búz z Búzova, po kterém nese své jméno. V průběhu staletí se na něm vystřídalo několik významných rodů, včetně pánů z Kunštátu. Podle tradice se zde měl narodit i budoucí český král Jiří z Poděbrad. Od roku 1696 hrad vlastnil Řád německých rytířů, který jej držel až do roku 1939, kdy byl zabaven nacisty. Po druhé světové válce přešel do správy státu.

Současná romantická silueta hradu vznikla během přestavby financované arcivévodou Evženem Habsburským. Architekt Georg von Hauberrisser hrad doplnil o 58 metrů vysokou věž, padací mosty, cimbuří či gotickou kapli se vzácným oltářem. Interiéry zdobí původní kusy nábytku z habsburských sbírek i předměty vytvořené speciálně pro Bouzov.

Návštěvníky zaujme pestrá nabídka prohlídkových okruhů. Kromě klasických tras je k dispozici také dětská trasa s kostýmovaným průvodcem a nový „Arcivévodský okruh“ se soukromými prostorami Evžena Habsburského. Na nádvoří stojí 52 metrů hluboká studna a přes dva funkční padací mosty se vchází přímo do srdce hradu.

Zajímavost: Přímo u hradu se nachází barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 a v zadní části parku najdete také kolbiště, kde kdysi soupeřili rytíři. Díky svému vzhledu, příběhům i atmosféře si Bouzov právem vysloužil přezdívku „pohádkový hrad“.

10. Hrad Pernštejn: Goticko-renesanční obránce Moravy

Oficiální stránka hradu: www.hrad-pernstejn.cz

Otevírací doba: březen–říjen: út–ne 9:00–17:00, listopad–únor: so–ne 9:00–15:00

Vstupné: dle zvolené trasy, cca 200–350 Kč, děti do 6 let zdarma

Na skalnatém ostrohu nad městečkem Nedvědice se vypíná hrad Pernštejn – výjimečně zachovalý středověký hrad, který se nikdy nepoddal dobyvatelům. Jeho historie sahá až do 13. století, kdy jej vlastnil Štěpán z Medlova, předek pozdějších pánů z Pernštejna. Právě díky tomuto rodu se z původně jednoduché stavby postupně vyvinulo nejen reprezentativní sídlo, ale také jedna z nejvýznamnějších moravských pevností.

Největší přestavbou prošel hrad na přelomu 15. a 16. století, kdy se stal centrem moci rodu Pernštejnů. Právě v tomto období vzniklo nové nádvoří s honosným Rytířským sálem – největší místností v celém areálu. Významným obranným prvkem byla věž Barborka, kterou později překryly vyšší stavby, čímž hrad získal charakter masivní a těžko dobytné pevnosti.

I když byl hrad v roce 1645 ostřelován Švédy, nikdy se jim jej nepodařilo dobýt. Navzdory poškození měl tento konflikt i pozitivní dopad – ukázal mimořádnou odolnost hradu, díky čemuž byl následně zařazen mezi strategicky udržované zemské pevnosti.

Zajímavou kapitolou je i rozsáhlá barokní výzdoba z 18. století. Návštěvníci dnes mohou obdivovat kapli sv. Pavla, vyzdobenou dílem malíře Ecksteina, nebo štukové reliéfy od Corbelliniho. Mnohé stěny zdobí nástěnné malby z druhé poloviny 18. století.

Mezi největší unikáty Pernštejna patří jeho architektonická členitost. Horní patra se rozšiřují směrem do prostoru, což zajišťuje více místa i lepší výhledy. Typickým prvkem hradu jsou arkýřové ochozy a krakorce nejrůznějších tvarů, které mu dodávají nezaměnitelný vzhled.

Obnovená vrchnostenská zahrada na jihozápadním svahu hradu je samostatnou atrakcí. V horském terénu zde najdete kombinaci francouzské, romantické i „anglo-čínské“ zahradní školy. Nechybí drobné stavby jako poustevna, turecké lázně nebo čínský pavilon.

Dnes si návštěvníci mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů. Od klasické trasy „Od gotiky po 20. století“, přes tematické prohlídky interiérů, podkroví, knihovny či kaple, až po dětskou hru „Ztratila se bílá paní“. K dispozici je také samostatná prohlídka nádvoří bez průvodce.

Zajímavost: Pernštejn si vysloužil přezdívku „mramorový hrad“ – díky hojné přítomnosti místního nedvědického mramoru, který byl využit při stavbě i výzdobě hradu.

Nezapomeňte na razítko do Hradního pasu

Chystáte se objevovat nejkrásnější hrady a zámky v Česku? Nezapomeňte si s sebou přibalit náš Hradní pas. Najdete v něm výběr těch nejznámějších a nejkrásnějších českých hradů a zámků, zajímavosti z jejich historie a místo na razítko z každé navštívené lokality. Už víte, který hrad navštívíte jako první?